Kroměříž

Kroměříž je žádanou turistickou destinací. Věhlas městu přinesly unikátní památky, zejména Arcibiskupský zámek, Květná a Podzámecká zahrada, zapsané od roku 1998 na prestižním seznamu UNESCO a patřící k nejnavštěvovanějším památkám v České republice. Genius loci Kroměříže však těží i z romantických kulis historického centra. Srdcem města je Velké náměstí s podloubím a přilehlé malebné uličky.

Kroměříž je díky své historii, jedinečným památkám a neméně bohatému kulturnímu životu nazývána Hanáckými Athénami.

Město Kroměříž
Město Kroměříž

Arcibiskupský zámek s Podzámeckou a Květnou zahradou

Původní hrad a pozdější Arcibiskupský zámek v Kroměříži je dominantou města. Jeho vznik a vývoj je spjat s historii olomouckého biskupství a arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů, která byla ve 13. stol. povýšena na město. Současná podoba budovy pochází z let 1664 - 95, kdy byl zámek po třicetileté válce znovu vystavěn. Mobiliář a výzdoba interiérů pocházejí až z druhé poloviny 18. stol. Světoznámá je především obrazárna, která představuje díla evropských malířů 15. - 18. století. Nejvýznamnějším obrazem zámecké galerie je Apollon a Marsyas Tiziana Vecelliho. Velmi známá je zámecká knihovna, která obsahuje na 88 tisíc svazků, a hudební archiv s více než 6000 barokními skladbami. Reprezentační i obytné prostory kroměřížského zámku patří k nejhodnotnějším zámeckým interiérům střední Evropy. V zámku můžete navštívit také Arcidiecézní muzeum, kde si v současné době prohlédnete dvě expozice - Zahradní umění a Kabinet hudby. Mimo to se na zámku v roce 2013 otevřelo Národního centrum zahradní kultury - moderní vstupní expozice, včetně zázemí a služeb. Rozsáhlá unikátní výstava zahradního umění dává nahlédnout do plánů, kreseb nebo sochy kroměřížských zahrad i předních evropských areálů, nechybí ani atraktivními modely.

Podzámecká zahrada je situovaná přímo v návaznosti na arcibiskupský zámek. Byla původně zelinářskou a květinovou zahradou. Teprve v 19. stol. získala podobu krajinářského parku anglického typu. Na rozloze 64 hektarů je bohaté zastoupení vzácných stromů z celého světa se spoustou rybníků, potůčků, romantických zákoutí doplněných sochařskou výzdobou a vodním systémem. Součástí zahrady je zvířecí koutek. Při boční straně zámku je Giardinetto, které v italském terasovém uspořádání představuje v podstatě oddělenou zahradu. V Podzámecké zahradě si mohou návštěvníci prohlédnout také Pompejánskou kolonádu, která vznikla v roce 1846 a byly v ní umístněny busty dovezené z Pompejí.

Květná zahrada byla původně vystavěna v 17. stol. jako italská zahrada a už ve své době se stala proslulou propojením zahradní architektury a umění. Zahrada je obdélníkové tvaru a má rozlohu 300 x 485 m. Vstup do zahrady tvoří portál, kterým se prochází na tzv. Čestný dvůr. Zde jsou umístěny Tropický skleník na jedné straně a na druhé straně skleník studený, kde se nachází sbírky tropické a subtropické flóry. Dominantou zahrady je kolonáda dlouhá 244 m, zbudovaná v severní části zahrady. Je zde umístěno 44 antických soch a 46 bust osobností antiky. Bočním schodištěm kolonády se návštěvníci mohou dostat na střešní vyhlídkovou terasu. Druhou dominantou zahrady je budova Rotundy postavená v letech 1667-8. Výzdoba rotundy čerpá z antické literatury. Kroměřížský rodák František Nábělek zde nainstaloval tzv. Foucaultovo kyvadlo, které znázorňuje otáčení Země kolem její osy. Květná zahrada je výjimečná nejen vzácnou ukázkou architektury, bohatou květinovou výzdobou a řadou vzácných dřevin, ale především tím, že si do dnešní doby zachovala svou historickou podobu. Prostředí zahrady je využíváno k výstavám, koncertům, slavnostem a především návštěvám občanů města i návštěvníků z domova a ciziny.

V současné době probíhá rekonstrukce zámku a Podzámecké zahrady (2018-20). Oprava zámecké střechy, obnova vodního systému v Podzámecké zahradě nebo zpřístupnění Mlýnské brány jsou některé z částí projektu, který v Arcibiskupském zámku a zahradách v Kroměříži zahajuje olomoucké arcibiskupství společně s Národním památkovým ústavem a Muzeem umění Olomouc.

Zdroj: www.mesto-kromeriz.cz

Květná zahrada - Libosad
Květná zahrada - Libosad

Církevní památky

Dále se v Kroměříži nachází čtyři historicky cenné kostely.

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z raného středověku. Nechal ho postavit v roce 1247 biskup Bruno ze Schauenburku. V roce 1643 byl po obsazení města Švédy vypleněn a vypálen. Obnovy se dočkal až za biskupa Wolfganga Hanibala von Schrattenbacha roku 1724. Za autora dnešní stavby z let 1724-36 je považován Ignác Cyrani von Bolleshaus. Půdorysně má vzor v pražském jezuitském chrámu sv. Klimenta a interiér je barokní. Po přestavbách je původní částí jen jádro věže.

Kostel sv. Jana Křtitele je dominantou Masarykova náměstí. Původní románský kostel s prvky gotiky, založený johanity při špitále, byl v 17. stol. předán piaristickému řádu. Piaristé přistavěli ke kostelu svou kolej a v roce 1737 začali se stavbou nového chrámu podle projektu biskupského architekta Cyraniho z Bolleshausu. Chrám byl vysvěcen v roce 1768. Nad vchodem je umístěno sousoší Kristova křtu s adorujícími anděly od olomouckého sochaře Ondřeje Zahnera. Vynikající interiér je prací předních umělců Moravy a Rakouska (J. J. Etgens, J. Stern, F. I. Leicher, Michelangelo Unterberger, W. Träger, Jan a Michael Scharterové, Pavel Ramelli ad.). Využitím rokokových a sentimentálních prvků byl zhodnocen interiér v jeden z nejkrásnějších chrámů 18. stol. na Moravě.

Původní gotický kostel svatého Mořice z 13. stol. založil biskup Bruno ze Schauenburka. Výstavba chrámu byla postupná. V době husitských válek byl poničen a od roku 1517 obnovován a doplněn interiér. Po požáru v roce 1836 byl přestavěn do dnešní podoby.

Na Slovanském náměstí stojí pravoslavný kostel svatého Cyrila a Metoděje, jenž byl postaven v letech 1946-1948 archm. Andrejem. Stavba v byzantském stylu je upomínkou na rumunské osvoboditele města a na biskupa Gorazda.

Zdroj: www.mistopisy.cz

Historické domy a další památky

Dům Hejtmanský (někdy zvaný Syrakovský) je budova č.p. 40 stojící na rohu Velkého náměstí, Sněmovního náměstí a Pilařovy ulice přímo naproti zámku. Dům vznikl spojením dvou starých renesančních staveb a jejich přestavbou v druhé polovině 17. stol. Zajímavý je mázhaus i nádvoří s renesanční pavlačovou dispozicí. Dům sloužil jako obydlí drobných šlechticů a hejtmanů ve službách biskupů.

Měšťanský dům u radnice (označován jako Starý šenkovní dům) je budova č.p. 20 stojící na rohu Kovářské ulice a Velkého náměstí. Poprvé je v něm v roce 1612 připomínán měšťan Lukáš Ouštěcký. V nároží budovy je umístěn erb kardinála Františka Dietrichsteina. Generální renovace domu byla provedena v letech 1963-1964. V rámci další rekonstrukce byl v roce 2016 na střeše budovy otevřen Bar s terasou s vyhlídkou.

Proboštství je budova č.p. 5 stojící na Stojanově náměstí přímo naproti kostelu sv. Mořice, jenž je od 16. stol. ve správě olomouckých biskupů a arcibiskupů. Barokní budova s mansardovou střechou je postavená na starších základech, jak o tom svědčí znak biskupa Františka z Ditrichštejna v arkádovém nádvoří. Budova byla celkem třikrát důkladně přestavována a přestavby označeny deskami biskupů Lichtenštejna a Egkha. Štěpnice kolem proboštství vytváří se starou barokovou zdí jeden z nejpůvabnějších koutů staré Kroměříže.

Městské Nadsklepí je historická budova č.p. 488 z roku 1868, která více než sto let sloužila jako centrum kulturního života města. Budova byla postavena v letech 1868-1870 nad sklepy s lednicemi právovárečných měšťanů v hradebním příkopě za starou školou. Původně se jednalo o restauraci, velký sál však od počátku sloužil k pořádání koncertů, divadelních představení a bálů. V současnosti je využívána jako multifunkční zařízení, ale i jako kino.

Biskupská mincovna byla vybudována v roce 1665 biskupem Karlem II. z Liechtensteina a je poslední dochovanou mincovnou na Moravě. První zlatá mince ve váze 100 dukátů tu byla vyražena v roce 1669. Mince se zde razily až do roku 1756. Rekonstruovaná budova byla otevřena v roce 1998 a v současnosti se zde nachází stálá expozice mincovnictví. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout a vyzkoušet stroje a nástroje, které byly při ražbě mincí a medailí používány

K dalším historicky zajímavým domům patří radnice, Regentský dům, rodný dům Maxe Švabinského, dům rodiny Svobodové, Vrchnostenská sýpka a další památky a zajímavá místa.

Zdroj: www.mistopisy.cz


© 2019 Kolmo na hrad | Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky