Dub nad Moravou

Dominantou městyse je areál s poutním chrámem Očišťování Panny Marie. Jde o nádherný vrcholně barokní chrám se dvěma 59 metrů vysokými věžemi.

Chrám svými rozměry patří k největším chrámovým stavbám na Moravě a již více než 200 let je cílem poutníků, kteří se sem přicházejí poklonit obrazu Panny Marie Dubské.

Areál poutního kostela Očišťování Panny Marie

Kostel zde existoval již před rokem 1297, kdy je o něm zmínka v korespondenci papeže. Poutní chrám Očišťování Panny Marie se začal stavět v době barokního mariánského kultu, na přelomu 17. a 18. století. Cílem poutníků je obraz Panny Marie Dubské. Jedná se o nevelký dřevoryt vytvořený lidovým tvůrcem, na kterém je vyobrazena černá (byzantská) Madona s žehnajícím děťátkem na levé a s žezlem v pravé ruce. Obraz byl údajně příčinou několika nevysvětlitelných uzdravení. Říká se také, že v noci obraz tajemně zářil. Zázraky, které se zde staly jsou zaprotokolovány komisí sestavenou olomouckých biskupem, v níž byli dva lékaři. Protokoly jsou uloženy v archivu města Olomouce. Chrámu dominují věže, vysoké dnes úctyhodných 59 m, které bývaly ještě vyšší, ale po požáru roku 1782 byly o několik metrů sníženy. Uvnitř chrámu dominuje hlavní oltář, po stranách chrámové lodi se nachází ještě osm vedlejších oltářů zasvěcených různým světcům. Jednolodní dvoupatrový kostel je obestavěn krytým podloubím, které v patře vytváří ochoz s chodbou zpřístupňující kůr a starobylou knihovnu. Světlo do chrámové lodi dopadá ze 36 velkých oken. Na kůru jsou vzácné varhany z roku 1768, které patří k několika málo zachovaným barokním nástrojům na Moravě. Jednou ze zajímavostí je, že varhaník při hře sedí čelem k hlavnímu oltáři. Zvenku je chrám obestavěn krytým podloubím.

V roce 1731 musela být vedle chrámu zřízena, kvůli návalům poutníků, tzv. Mariánská rezidence, která sloužila k ubytování výpomocných kněží. Později byla tato stavba spojena s kostelem zdí a dnes slouží jako fara. V dubnu 1784 císař Josef II. zakázal konání poutí, což způsobilo úpadek dubského chrámu. V 19. století však byly poutě obnoveny a podle dochovaných zpráv přicházelo ke kostelu i 20 tisíc věřících.

Zdroj: www.kudyznudy.cz

Další

Sousoší sv. Floriána z r. 1733. Socha světce na podstavci se znakem světícího biskupa olomouckého Oty Egkha. Na zábradlí sochy sv. Václava, sv. Rocha, sv. Rozálie, sv. Františka Xaverského, sv. Karla Boromejského a neznámé světice.

Zdroj: www.hrady.cz

Sousoší sv. Jana z Nepomuku z roku 1739. Kolem ústřední sochy na pilířích zábradlí šest soch svatých patronů - Josefa, Otty, Františka z Paoly, Antonína, Jana z Boha a Otýlie. Na podstavci výjev svržení světce z mostu. Autorem snad J.A. Heinz.

Zdroj: www.hrady.cz

Barokní zděná zvonice - kaple sv. Markéty na návsi pochází z 1. pol. 19. stol. Pod ní se nachází studánka s údajně léčivými schopnostmi.

Zdroj: www.hrady.cz

U hlavní silnice ještě socha Jiřího Antonína Heinze datovaná do roku 1740 znázorňuje sv. Josefa s Ježíškem.

Zdroj: www.mapy.cz

Na ČT

• Poutní místa: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1185264473-poutni-mista/308298380210004-dub-nad-moravou/
• Toulavá kamera: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/216562221500017